Malá síň v hloubi mysli vzbouzí strach,
myšlenky nástrojem ordálu.
Chceš vážně pravdu znát?
Co za ni dáš?

I duši svou klidně dej na misky vah.
Zrcadlo v rámu na portálu
odkrývá pravou tvář.
Vážně ji znáš?

Tak jen pojď… Šat hadí kůže..
Tak jen pojď… Co stát se může…
Tak jen pojď…. Tajemství svá odkrývá…

 Najednou jsou blíž i místa vzdálená,
s poslední vteřinou pravdu odmítáš.
Krajinou, kde cíl i víra ztracená,
pravda nebo lež, pravda nebo lež…
Tak zvol, co přijímáš.

Temný kout, naděje svítá, překroč práh,
Zrcadlo v oprýskaném rámu.
Co skrývá? Přistup blíž,
zjistíš sám.

Procitnout, křídla zvíří prach,
zvonů hlas nad věží chrámů
rozezní se do všech stran
za chladných rán.

Tak jen pojď… Šat hadí kůže..
Tak jen pojď… Co stát se může…
Tak jen pojď…. Tajemství svá odkrývá…

Najednou jsou blíž i místa vzdálená,
s poslední vteřinou pravdu odmítáš.
Krajinou, kde cíl i víra ztracená,
pravda nebo lež, pravda nebo lež…
Tak zvol, co přijímáš.

Když ztichly všechny můzy,
vláda hlasu mrzké lůzy,
Tajemství svá odkrývá…..

Najednou jsou blíž i místa vzdálená,
s poslední vteřinou pravdu odmítáš.
Krajinou, kde cíl i víra ztracená,
pravda nebo lež, pravda nebo lež…
Tak zvol, co přijímáš.