Vše začíná v době, kdy člověk sice byl živoucím tvorem, ale emoce, cíle a naděje pro něj byly cizí. Postrádal jakýkoliv smysl bytí a plahočil se životem zmítán jen mocí a spravedlivými, leč někdy krutými zákony přírody. I přesto však ve světě, jež znal, vládla harmonie. Tak tomu ale nemělo být navždy. Šest bytostí, vyslaných Prázdnotou, vstoupilo do světa lidí, aby pohltily všechno dobré, zničily vše krásné a zahubily vůli všeho živého. Každá z bytostí vládla jedinečnou silou. Mocí, jež měla sloužit jen k jednomu účelu. Podrobit vše řádu Prázdnoty a zotročit jakoukoliv vůli k životu. Zdálo se, že vítězství Prázdnoty bude snadné, protože člověk ve své prostotě nechápal, oč má být připraven.

Na světě však existují i jiné síly, stejně mocné, ne-li mocnější, a tak se stalo, co Prázdnota neočekávala. Její služebníci Sat, Freya, Irae, Danae, Kairis a Tris se uprostřed ničení a boření začali předhánět, kdo z nich je mocnější. Tuto při ale nemohli sami rozsoudit, protože každý si myslel, že vládne větší silou, než ten druhý. Takto mohly jejich sváry pokračovat do nekonečna, nebýt náhody, která změnila osudy všech. Během hádky padlo oko jedné z bytostí na člověka, ukrývajícího se poblíž před jejich běsněním. Tím člověkem byla Sarkonia. Rozhodly se, že svůj spor vyřeší tak, že každý z nich vloží do Sarkonie část své moci. Ten, kdo Sarkonii ovládne, bude nejmocnější. Stalo se však něco s čím nepočítali. Uvnitř Sarkonie se probudilo kromě síly bytostí ještě něco jiného. Emoce. Pocity, jež měly sice od svých pánů moc ničit, ale co ani bytosti sami netušily, sílu tvořit. A tak se stalo, že Sarkonia procitla…